Různé formy podpory domácích potravin jsou cílem nově vzniklé Iniciativy producentů, která sdružuje už asi 600 firem. A ministr zemědělství Ivan Fuksa, jak řekl Radiu Praha, jejich požadavkům rozumí.

Stát chce na svých zaměstnancích v příštím roce ušetřit 10 miliard korun. Podle některých názorů ale je mnohem více rezerv ukryto v jiných, málo efektivních výdajích státního rozpočtu.

Počet nařízených exekucí v Česku dramaticky rostl skoro deset let. Zdá se však, že nyní nastává obrat k lepšímu a exekucí najednou ubývá. A jaké jsou důvody?

Firmy by měly mít známé vlastníky, pokud se chtějí ucházet o veřejné zakázky. To je cesta, jak omezovat prostor pro korupci nebo zneužívání funkcí, shodují se sněmovní politické strany. Při přijímání konkrétních zákonů přesto panuje nesoulad. Ukazuje se ale, kromě ideologických rozporů je někdy důvodem i zmatení jazyků.

Energie z obnovitelných zdrojů dělá starosti vládě i spotřebitelům. Zatím je otevřenou otázkou, jak přesně se energie subvencování například ze solárních elektráren projeví na růstu cen elektřiny. Její zdražení se ale považuje za již neodvratnou věc.

Žádné ostré slovo o horkém podzimu ještě nepadlo. Odboroví zástupci státem financovaných profesí ale už zostřují slovník a mluví o potřebě jít do ulic. Důvodem je plánované snižování mezd, které by podle odborářů bylo radikálnější, než avizovaných deset procent.

V jaderné elektrárně Temelín v uplynulých dnech proběhla výměna paliva v reaktoru prvního výrobního bloku. Po několikaleté přípravě byly palivové soubory americké výroby byly nahrazeny ruskými. Z Rakouska zároveň přišla zpráva, že hornorakouská zemská vláda v příštích měsících vydá na boj proti jaderné energii v sousedních zemích částku odpovídající téměř pěti milionům korun. Zatímco se ale pozornost médií soustředí na velkého výrobce elektřiny, redaktoři Radia Praha navštívili obec Temelín a zjišťovali, jak se jí žije ve stínu chladících věží.

Vláda Petra Nečase minulý týden obnovila činnost Národní ekonomické rady vlády, která vešla ve známost pod mediálně vděčnou zkratkou NERV. Slovo obnovení se ale ukazuje jako ne úplně přesné. Nový NERV má trochu jiné složení i trochu jiné úkoly.

Z národního podniku Budějovický Budvar by se do roka měla stát akciová společnost. Nikoliv nový plán hned po svém nástupu oprášila Nečasova vláda a proto čelí podezřením, že připravuje firmu na privatizaci. Pokud jde o samotnou přeměnu podniku na akciovou společnost, její podmínkou je, aby neohrozila známkoprávní postavení pivovaru v zahraničí. A v tomto ohledu právě v těchto dnech pivovar slaví jedno vítězství.

Resort obrany obvykle nevnímáme jako ekonomické odvětví, cílem jeho působení přece není produkce materiálních hodnot ani tvorba zisku. Vzhledem k tomu, kolik peněz armádou proteče a na jaký účel se vynakládají, je to ale jistě pozoruhodný námět pro ekonomickou rubriku.

Nedávné otevření největšího obchodního domu s nábytkem v Česku doprovází reklamní spot s chytlavou, podle mnoha hodnocení až vlezlou melodií. U lidí spot vyvolal vášnivé, často odmítavé reakce, desetitisíce uživatelů Facebooku se přihlásily k tvrzení, že jde o nejhorší reklamu století. Asociace českých nábytkářů ale situaci pochopila jako dobrou příležitost upozornit na produkci svých členů.

Nová česká vláda sama sebe charakterizuje jako kabinet rozpočtové odpovědnosti. Přitom pokud jde o potřebu snižovat schodek státního rozpočtu, tu prakticky nikdo nezpochybňuje. Názory se ale liší na to, jakými cestami postupovat. Oponenti nastupující Nečasovy vlády se totiž obávají sociálních dopadů plánovaných výdajových škrtů.

Ve středu večer lídři vznikající trojkoalice uzavřeli i poslední kapitolu koaliční dohody jako rámce budoucího vládního programu. Kapitola se týkala zdravotnictví a téměř vše se točilo kolem neměnné bolesti resortu. Tím je objem peněz ve zdravotnictví a jejich toky.

Dosluhující vláda hledá úspory, kde jen může, a předpokládaný nový kabinet by měl v této snaze pokračovat. Největší sumy přitom lze samozřejmě ušetřit v resortech, kterými proteče nejvíce peněz. Obětí úspor by se tak mohla stát například výstavba dopravní infrastruktury.

Že důchodový systém potřebuje úpravy, na tom v České republice panuje takřka bezvýhradná shoda. O důvodech jsme v ekonomické rubrice hovořili už vícekrát. Otázkou je, jakým způsobem by se měl systém změnit. A tam už shoda chybí.

Rodící se vládní koalice se dohodla, že odloží připravované zavedení elektronických vinět pro osobní auta, kterými měly být nahrazeny dosavadní dálniční známky. Projektu, který by si vyžádal miliardy korun a týkal by se všech uživatelů českých silnic, se věnujeme v naší ekonomické rubrice.

Je to právě měsíc, co se Estonci dočkali oznámení, že počínaje novým rokem 2011 i jejich země začne platit eurem a přestože ani ona nezůstala ušetřena dopadů finanční a ekonomické krize, panuje tam podle všeho celonárodní shoda, že je to krok správným směrem. Češi jsou naproti tomu vůči vstupu do eurozóny rezervovanější.

Sice až po otázkách státního dluhu, sociálních výdajů a korupce, přece jen ale byla jedním z předvolebních témat regulace hazardu. A to jen tak lehce nevyšumí ani po ustavení nové sněmovny, protože už letos na podzim republiku čekají volby komunální, ve kterých bude tato otázka rezonovat neméně silně. Vyznat se ve spleti protichůdných zájmů, spojených s provozováním herního průmyslu, ale není lehké.

Propouštění, zavírání provozů nebo prodejen, platební neschopnost, konkurs. Nejméně jeden z těchto pojmů si za poslední léta můžeme spojit s takovými tradičními značkami, jakou jsou Jitka, Perla, Slezan, Texlen, Tiba nebo nenověji OP Prostějov. Hyne snad český textilní a oděvní průmysl na úbytě? Podle mnoha novinových titulků by se to sice mohlo zdát, ne všichni ale chmurné názory sdílejí.

Voda dosud neopadla, riziko sesuvů podmáčené půdy také není zažehnáno, a na vyčíslování škod je tedy ještě příliš brzy. Přesto už ale lze odhadnout, že velká voda s sebou vzala hodnoty za miliardy korun, které by zemi chyběly i v lepších časech, než je doba ekonomické krize.